Bojkovice, Slavičín
Kroměříž, Koryčany

Stálá služba
800 227 227

Jak to všechno začalo

12.5. 2020

Jak to všechno začalo


Radmila

Jako nemocniční kaplan jsem vyslechla od svých klientů v domovech pro seniory mnoho příběhů o tom, jak prožívali úmrtí někoho blízkého. Velmi často jejich vzpomínky zahrnovaly také zklamání, rozčarování či zlobu na to, jak dopadl pohřeb. Rozhořčení nad jednáním pracovníků pohřební služby, nezájem o přání pozůstalých, služby neodpovídající objednávce... Bylo toho mnoho, co tito pozůstalí v sobě nesli jako křivdu, která se jim stala ve chvíli největšího zármutku. Následně jsem absolvovala kurz a zkoušku poradce pro pozůstalé a začala se alespoň částečně věnovat také těm, kteří prožívali dobu truchlení v aktuální chvíli. I tam jsem se setkávala se zklamáním z pohřebnictví. Tehdy se v mojí hlavě zrodila myšlenka, že lepší, než nadávat, je něco udělat. Jenže... Necítila jsem se tak silná v kramflecích, abych si troufla něco takového zrealizovat sama, proto jsem potřebovala najít parťáky, se kterými bych "do toho mohla jít", kteří by chtěli dělat tuto náročnou službu stejným způsobem, jako jsem si to přála já. Byla tady sice moje dcera Romana, která mě v této myšlence podporovala a byla ochotná se ke mně připojit, ale to bylo stále málo. A tak šel čas, já jsem se dál věnovala své milované službě nemocničního kaplana, až přišel den, kdy našim kamarádům zemřela babička.

Jana
Když manželova maminka a babička našich dětí onemocněla rakovinou, věřili jsme, že to bude zase dobré. Vyléčí se a bude s námi ještě hodně dlouho - vždyť jí bylo jen málo přes 60. Bohužel to ale dopadlo jinak a ona v polovině roku 2015 odešla na věčnost. Bylo to smutné, ale vzhledem k dlouhému trvání terminálního stavu jsme byli s jejím odchodem více méně smíření. Velké rozčarování jsme však prožili v souvislosti s pohřbem. Když jsme se s tím svěřili naší kamarádce, přišla s návrhem, který jsme v první chvíli vůbec nebrali vážně: pojďme založit pohřební službu a budeme to dělat jinak. Lépe. To by byl dobrý nápad, kdybychom na to měli kapitál. Ten jsme neměli, takže jsme se myšlenkou na pohřební službu dál nezabývali. Za pár měsíců přišla kamarádka s tím, že by možná měla investora. Začali jsme přemýšlet, co všechno by to pro nás znamenalo, stát se pohřebáky, a zjistili jsme, že to dělat chceme.

Společně
Tím začalo cca roční zařizování všeho možného - první bylo na řadě získat potřebné vzdělání. Ukázalo se, že se skoro dokonale doplňujeme v tom, co pro službu zemřelým a pozůstalým potřebujeme - např. Radmila se svým zaměřením na komunikaci s lidmi, nebo Jarek s bohatými technickými zkušenosti a precizností. Mezi tím se ukázalo, že s potencionálním investorem si nebudeme rozumět, takže bylo nutné sehnat peníze jinde a také nového odborného zástupce. O pomoc jsme požádali pana Pavla Cajzla (pohřební služba Cajzl Brno), jehož velkou předností je kromě odbornosti a bohatých zkušeností také skromnost a vstřícnost. Spolu s manželkou Blankou a syny Vojtou a Tomášem nás "vzali pod křídla" a zcela nezištně nám předali spoustu zkušeností a dobrých rad do začátku. Pavel se současně stal i naším odborným zástupcem, takže jsme začátkem roku 2017 mohli požádat o udělení koncese. Mezi tím bylo nutné zajistit splnění všech podmínek zákona, abychom mohli pohřební službu provozovat. Na této cestě jsme museli často přeskakovat klacky, které nám různí lidé házeli pod nohy ve snaze nám zabránit, abychom došli k jejímu cíli. Některé překážky jsme překonali, jindy jsme museli zvolit jinou cestu, ale nakonec se vždy ukázalo, že pro nás Bůh připravil něco lepšího, než co jsme vymysleli my. Když jsme v polovině února 2017 otevírali svoji první kancelář, bylo nám jasné, že bez zázraků bychom se nikam nedostali. Ve stejném roce přibyla druhá kancelář a to ve Slavičíně. Od května 2018 působíme také v Kroměříži a v roce 2019 jsme získali do pronájmu smuteční síň v Koryčanech.

Za tři roky, které uplynuly od našeho prvního pohřbu, jsme se mnohé naučili a z mnohých (naivních) představ jsme vystřízlivěli. Stále ale věříme, že naše vize je správná a i přes všechny těžkosti chceme jít dál.

Zpět na přehled článků

Další články blogu